Anotace

Výklad latinského tvarosloví a jeho procvičování se zřetelem na slovní zásobu církevní latiny. Základní gramatická terminologie, zásady orientace v lat. textu (pravidla pro překlad). Výslovnost latiny (abeceda, délka, přízvuk). Substantiva: 1. - 5. deklinace, skloňování. Adjektiva: 1. - 3. deklinace, skloňování, stupňování. Adverbia: tvoření a stupňování. Slovesa 1. - 4. konjugace: tvoření, význam a užití jednotlivých slovesných časů a způsobů: Prézentní kmen, aktivum i pasivum: prézens: indikativ, imperativ, konjunktiv, participium; imperfektum: indikativ, konjunktiv; futurum I.: indikativ. Zájmena přivlastňovací, osobní, zvratná, ukazovací, tázací, vztažná, neurčitá, záporná. Zájmenná adjektiva. Číslovky. Doplňováno četbou jednoduchých souvislých textů.

Literatura:
Novotný Fr. a kol., Základní latinská mluvnice, nakl. H a H, 1992.
Quitt Z. - Kucharský P., Latinská mluvnice pro VŠ, Praha 1973.
Panhuis D., Gramatika latiny. Praha: Academia 2014.
Pražák - Novotný - Sedláček, Latinsko-český slovník, Praha 1999.
Kábrt J. a kol., Latinsko-český slovník, Praha 1999.
Quitt Z. - Kucharský P., Česko-latinský slovník, SPN, Praha 1992; Leda, Praha 2003.
Alojzy Jougan, Słownik kościelny łacińsko-polski, Warszawa 1992.
Georges K. E., Ausführliches lateinisch-deutsch Handwörterbuch, Leipzig 1998.
Missale Romanum, editio typica altera 1975, editio typica tertia 2002.
Šlesinger M., Rudimenta linguae Latinae, Praha 1997.
Kuťáková E. - Slabochová D.,Ad fontes cursus Latinus, Praha 2004.
Přecechtělová M., Latina nejen pro teology, Praha 2005.
Zachová J., Latina pro historiky a archiváře, Praha 1994.

Lokace

Katolická teologická fakulta UK v Praze, Thákurova 3, Praha 6

Kontakt pro uchazeče

czv@ktf.cuni.cz